Začátek

1. května 2018 v 14:47 | Miky |  Skyrim ... Po stopách meče (FF)
Irileth zrovna dopínala přezku na opasku, když se na chodbě rozlehlo dusání bot a zmatené pokřikování. Pobaveně se ušklíbla a vzala za kliku právě ve chvíli, kdy se ozvalo zabušení na dveře a někdo vykřikl její jméno. Dveře se otevřely a kapitán co se chystal znovu na ně zabušit vpadl do pokoje.
"Paní Irileth? Jste v pořádku?"
"Ano. Proč bych neměla být? A co se tu děje?"
"Někdo se dostal do kasáren. Našli jsme stráže otrávené a …"
"Otrávené stráže?! Je snad někdo mrtev?"
"No… tedy… oni vlastně asi nejsou otrávení. Ale spí. Jenže, to by nikdo z nich neudělal, paní. Žádný z vojáků co drží hlídku, by neusnul, takže je musel někdo omámit !"
"Tak to, ale zní poněkud lépe nežli otrava. A víte už jak byli uspáni?"
"Ne, paní, právě jsme na to přišli, když se měly střídat stráže. Běžel jsem hned za vámi, uspaní jsou jen strážce v této části kasáren."
"Dobře podívám se na to," uzavřela diskusi Irileth a sklonila se k vojákovi co ležel opřený o zárubně jejích dveří. Měla co dělat, aby se ubránila úsměvu. Voják byl zabalený do standarty, která původně visela v jednací síni a hlavu měl podloženou polštářkem ze židle v jídelně.
"Tedy Darware, klobouk dolů," pomyslela si a přejela vojákovi lehce prsty po krku. Jak očekávala narazily její citlivé prsty na drobnou vyvýšeninu a bližší pohled potvrdil její podezření.
"Šipky s uspávadlem. Odneste je do jejich postelí. Hádám, že se probudí tak kolem poledne a bude je hodně bolet hlava."
"Paní?"
"Věř mi, mám s tím trochu zkušenosti. A ten kdo tu byl, neměl v úmyslu zabíjet. Kdyby tomu tak bylo, byli by ti muži už mrtví. Jdu k jarlovi, pokud najdete nějaké další stopy, najdete mě v Dračí síni. A odneste tam i standarty a znovu je umístěte na místa kam patří."
"Rozkaz, paní Irileth." Velící důstojník se rozběhl splnit její příkazy a za chvíli zazněly rázné povely, které uklidnily situaci.
Irileth se vydala z kasáren do Dračí síně a cestou pečlivě sledovala, co se kolem děje. Darwar zjevně prošel skoro přes celou budovu kasáren. Viděla množství náznaků a stop, její letité zkušenosti a speciální výcvik u Morag Tong jí umožňovaly vidět věci, které jiní nevidí. Když se dostala do hlavní budovy, vedly její první kroky k pokojům jarla Balgruufa. Výraz nevole jí přelétl přes obličej, když uviděla na dveřích, dole u země, drobnou značku vyrytou nožem.
"Neměl bys mě moc dráždit hochu," pomyslela si, ale byla nucena uznat, že na ní Darwarovo umění udělalo dojem. Když na její zaklepání nepřišla odpověď, otevřela trochu znepokojeně dveře.
Ale jarl neodpověděl, protože zde nebyl. Podle chybějícího oblečení usoudila, že měl Balgruuf za sebou jednu z nocí, kdy toho moc nenaspal, a tak se vydala do jídelny, dát si něco ke snídani. Po jídelně poletovala jedna z mladších služebných a s úsměvem na rtech roznášela talíře a poháry. Irileth se na ní pozorně podívala a hned jí bylo jasné, jak se vlastně Darwar do budovy dostal.
"Zmetku zatracenej, zdá se, že ti není nic svaté," zavrčela v duchu, ale měla co dělat, aby se nezačala smát: "zdá se, že se nerozpakuješ používat všechny své přednosti," vzpomněla si na jeho svalnatou postavu, celkem vzhlednou tvář a smyslné rty: "myslím, že budeš cenným přínosem pro Temné bratrstvo."
Dojedla snídani a právě pokládala na stůl prázdný pohár, když do místnosti vešel rázným krokem Balgruuf: "Irileth, co je tady za pozdvižení? Stalo se v noci něco?"
"Ani ne. Byl jsi v noci venku? Podívat se…"
"Spal jsem v Jorrvaskru. Ano, měl jsem ti to říct, ale nemohl jsem večer usnout, a tys už spala. Nechtěl jsem tě budit a tak jsem šel ke…" Irileth k němu zvedla pohled: "O nic nejde Balgruufe, vysvětlím ti to až u jídla." Podle toho jak vypadalo jeho oblečení usoudila, že zase spal ve svatyni. U hrobu své ženy. Nebylo to poprvé a jistě ne naposledy.
"Dobrá, dojdu se upravit. Sejdeme se v síni."
"Jak poroučíš."

Když Irileth dorazila do síně seděl už jarl na svém křesle a tak se vydala k němu. Vzala si do stolu židli a posadila se po jeho levé ruce. Jarl vyřídil několik žádostí příchozích a když všichni odešli obrátil svou pozornost ke svému huskarlovi : "Tak o co šlo?"
"Pamatuješ si na tu záležitost v Ulfrikem a Temným bratrstvem?"
Balgruuf si zamyšleně přejel dlaní po bradě : "S tím naznačeným obviněním, že Ulfrik může za smrt mého otce? Jistě, že si na to pamatuju. Máš nějaké nové informace?"
"Ještě nemám, ale už mám způsob, jak se k nim dostat. Tenkrát jsem byla v Riftenu v sirotčinci a našla jsem kluka, kterej se hodil. Nechala jsem do vyučit u Cechu zlodějů v Riftenu a řekla mu ať za mnou přijde až mu bude osmnáct. A dneska má narozeniny. Byl trochu nedočkavej a tak dorazil už v noci."
"A? To on způsobil ten zmatek tady?"
"Ano, dá se říct, že ano. Prošel celou budovou, aniž by ho někdo viděl a spustil poplach. Po cestě uspal pár strážných. Bylo to asi zbytečně, ale myslím, že to udělal, aby mi předvedl, co umí.
A nejen to, dostal se i ke mně do pokoje, aniž by mě vzbudil. Je opravdu hodně dobrej."
"Takže jsi s ním spokojená? "
"Ano. Myslím, že dokáže to co potřebujeme. Teď už jen musíme zajistit, aby si ho všimlo Bratrstvo. Ale to už mám taky promyšlené. Neměl by to být velký problém, jen si potřebuju zařídit něco trochu ožehavého…"
"Něco co nebude úplně v mezích zákona?"
"Ehm, no… řekněme, že to je něco, o čem bys neměl vědět." Irileth se ušklíbla a Balgruufovi došlo, že vlastně ani neví, kdo přesně Irileth je a co dokáže. Ale vzhledem k tomu, že byla pro něj po všechny ty roky neocenitelným spolubojovníkem a ochráncem, a ani jednou se ho nepokusila byť náznakem zradit, tak nad tím nikdy moc nepřemýšlel: "Když to říkáš…"
"Říkám. Bude lepší, když prostě budeš dělat, jako kdybych ti nic neřekla."
"Dobrá, stejně si děláš co chceš už hodně let."
"Přesně tak a tobě z toho nikdy nevznikla žádná škoda, spíš jsi na tom vydělal."
"S tím musím souhlasit. Takže uděláš nějaké svoje ne příliš čisté kšeftíky a zjistíme jak je to s tím mlhavým obviněním…"
"Tak, tak můj pane," přerušila ho Irileth a přešla k oficiálnímu tónu: "takže když dovolíš tak se teď vzdálím." zvedla se ze židle a sevřela prsty na jejím opěradle. Balgruuf mávl souhlasně rukou a obrátil svůj zrak i pozornost k návštěvě, kvůli které Irileth nasadila tak obřadný tón. Irilethiny prsty zbělaly jak stiskla hněvivě nevinné dřevo a elfka odnesla židli zpět ke stolu, míjejíc přitom bez pozdravu postavu v temném plášti doprovázenou dvěma strážci v leštěné zbroji. Židle dopadla na podlahu se zbytečným hlukem a Irileth se ke dveřím ze síně skoro rozběhla.
"Co přivádí do Bílého Průsmyku úředníka Thalmorské justice?" Zaslechla ledový hlas svého nadřízeného než za ní zaklaply dveře.


Elfce netrvalo příliš dlouho, než našla prostředníka k vypsaní odměny na hlavu majitelky Riftenského sirotčince. Ostatně, věděla velice dobře za kým jít. Stejně tak dobře věděla, že její požadavek se dostane do povědomí nájemných zabijáků během několika hodin. Temné bratrstvo mělo bezpočet informátorů na všech úrovních společnosti. Irileth už se vcelku těšila na to, až se jí povede Bratrstvo rozbít a zničit ho tak jednou pro vždy. Ubylo by jí dost práce při hlídání jarla, kdyby věděla, že mocná organizace vrahů je mimo hru. Nedělala si iluze, že by se uprázdněné místo časem nezaplnilo jinými organizacemi, ale Temné bratrstvo byla starodávná organizace dodržující striktní pravidla a bylo takřka nemožné vrahy dostihnout a potrestat. Nově vzniklé organizace jistě nebudou tak tvrdě vedeny a hlavně se, alespoň z počátku, budou prát mezi sebou. Což dosti výrazně omezí počet nájemných vrahů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama