Pondělí

12. června 2018 v 22:19 | Miky |  Soukromá pošta
Milý deníčku, dneska jsem hned po ránu potkala ošklivého pána, co na mě byl zlý… Asi tak nějak by začínal můj zápis ze včerejšího dne, pokud bych byla "sněhová vločka". No naštěstí mě tohle minulo, protože můj rok narození je cifra o dost menší nežli milénium, takže to napíšu jinak.
Včera jsem se v pět ráno vykulila z postele a v celku neochotně se vydala roztočit svůj každodenní ranní kolotoč. Znáte to… zapnout PC, postavit vodu na kafe, navštívit tu malou místnost, zalejt si kafe a naklikat nějaký věci ve hře na FB a najednou je půl šestý a mazej do práce. A vzhledem k tomu, že syn má noční tak pěkně na vlak.
Takže jsem vylezla z baráku a šinu si to na zastávku. Najednou koukám, že za mnou jde nějaký mladík. Bydlím tu dvacet let a nikoho takového jsem tu ještě neviděla. Tak se nenápadně ohlížím, co tu asi tak dělá, odkud asi jde (aby to nebyl nějaký tipař?)… a koukám jak si stoupá k našemu plotu v tom jasně hovořícím postoji. No zrovna den před tím jsem to tam posekala a ostříhala keře. Takhle brzy po ránu nejsem zrovna milá: "Vy tam někde vidíte ceduli WC, pane?" houknu na něj a pak se raději otáčím a pokračuji na zastávku, ale samozřejmě že ne potichu a celou cestu nadávám.
Na zastávce pozdravím paní co také jezdí do práce vlakem, už jsem zticha a špačkuju jen v duchu. Po několika minutách dorazí onen mladý muž. Hodím po něm ještě jeden nepříjemný pohled a považuji věc za uzavřenou, když on tu najednou začne na mě štěkat. Údivem mi div neupadla čelist. Že prej kdyby se lidi starali o sebe a ne o druhý, bylo by to lepší. V duchu jsem si řekla, že se právě o svoje starám, když se mi nelíbí, že mi močí na plot. Ale zatím neříkám nic. On pokračuje ve svém povykování až mi došla trpělivost a pouštím se do diskuse, že se mi prostě nelíbí, že mi očůrává plot. Dozvídám se, že ten plot je stejně hnusnej a že bych si měla tu trávu posekat. Poděkovala jsem, že mi to tam tak pěkně pohnojil, že se trávě bude růst lépe. Prej, že hlavně, že jsem se musela podívat… tak na to jsem nereagovala, domnívám se, že v mém věku, už pro mě pánské přirození není žádným tajemstvím, a bez urážky, kdyby to náhodou četl nějaký muž, na klidovém stádiu vašeho nádobíčka není nic moc k vidění (v pohotovosti je to jiné, ale ani to bych tu na vzdálenost s mýma brýlema neviděla). A že co měl asi tak dělat, když potřeboval, když jsem mu řekla, že si mohl dojít doma, začal ječet, že přece nepůjde na záchod v hnusným smradlavým vlaku… (jezdí nám tu už takové ty lepší vlaky, protože většina spojů jezdí až do Německa) a stejně je to tady nějaká hnusná prdel… tak jsem mu řekla, že je velice hezké od něj, že na mě ječí, když to byl on kdo močil na můj plot a ne já na jeho, a otočila jsem k němu zády…
Ještě chvíli něco mrmlal, nežli ztichnul. Už jsem ani nebyla naštvaná, spíš jsem se usmívala, protože mi to nakonec přišlo vlastně směšné. On mi znečistí pozemek a ještě mi vynadá. Tak nějak mě napadlo, že asi neměl příliš úspěšnou noc a já se mu hodila jako hromosvod pro jeho špatnou náladu. No vzhledem k tomu, že věřím, že cokoliv uděláme se nám třikrát vrátí, tak snad nebyl zbytek jeho dne ještě horší nežli ráno…



UPS… jsem si to včera nezkontrolovala a nevšimla jsem si, že mi to nezkopírovalo pointu … tak oprava :) M
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama